Při tržním ocenění zjišťujeme cenu obvyklou (tržní). Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv „zvláštní obliby“ (§ 2 zákona č. 151/1997 Sb.)
Při tržním ocenění lze použít tyto metody:
- Porovnávací metoda – vychází z věrohodné nestátní nebo státní databáze kupních cen. Z hlediska tržní ekonomiky a vztahu nabídky a poptávky se jeví jako nejvhodnější. Problémem je nezveřejnění databáze zjištěných a sjednaných cen lesních majetků.
- Metoda mýtní výtěže snížená o náklady na úklid klestu a zalesnění holiny. Uplatnění u majetků od 0–3 ha.
- Metoda čisté současné hodnoty (MPV). Čistá současná hodnota je ukazatel, který počítá pouze a jen s budoucím cashflow. Říká, kolik peněz nám za zvolenou dobu životnosti projektu daný projekt přinese, nebo sebere.
- Výnosová (důchodová) metoda. Výnosové metody jsou vázány na určitou velikost nebo věkovou strukturu lesního majetku, neodstraňují problém záporných tržních hodnot v lesních porostech do 20 (40) let a jsou vždy ovlivněny více či méně subjektivně stanovenou úrokovou mírou.
- Metoda nejnižší rentability. Způsob ocenění lesa pro investory kupující les. Investor vychází z výnosového ocenění, přičemž si rozvrhne v určitém časovém horizontu plánované těžby. K plánovaným hospodářským opatřením v lese vztáhne předpokládané výnosy z jednotlivých těžeb a odečte příslušející náklady těžební a pěstební činnosti.